Legenda s kapkou jedu

Ďábelsky rychlá auta se štírem ve znaku brázdí silnice i závodní okruhy již téměř 70 let a za tuto dobu si připsala nesčetná vítězství ať už na dráze či na poli inovací. Cesty k úspěchu však bývají trnité a ani ta, po které se Abarth vydal, není výjimkou.

Legenda s kvapkou jedu

Cesta za vítězstvím

Legenda s kvapkou jeduPříběh legendy se začíná psát roku 1908, kdy se ve Vídni narodil zakladatel značky, Karl Abarth. Už jako mladý chlapec začal projevovat zájem o automobilový průmysl, v němž nalezl také první zaměstnání – v sousední Itálii začal pracovat jako konstruktér motocyklů. Nedlouho poté prokázal také závodnické vlohy a již jako dvacetiletý se mohl pyšnit mnoha oceněními, včetně pěti titulů evropského šampiona v motocyklových závodech.

Láska k rychlosti a závodění si však vyžádala také oběti. Po vážné nehodě roku 1930 Abarth opouští kariéru motocyklového závodníka. Jeho duch však zůstává nezlomen, stejně jako touha vítězit. O tři roky později proto zkonstruoval motocykl s postranním vozíkem, v němž se vydal za zdánlivě šíleným cílem. Rozhodl se v 1370 km dlouhém závodě postavit legendárnímu Orient Expressu na cestě z Vídně do belgického Ostende. Nepřízeň osudu sice zmařila jeho první pokus o výhru, odhodlaný Karl se však nehodlal vzdát tak snadno. Dva týdny po prvním závodu zkouší své štěstí znovu a tentokrát předhání Express s náskokem celých dvaceti minut.

Legenda s kvapkou jedu

Začátek nové éry

Žádná sláva však netrvá věčně. Roku 1939 zůstává Karl po další těžké nehodě hospitalizován v Jugoslávii, kde také definitivně pověsil závodnickou kariéru na hřebík. Po válce se vrací do Itálie, kde si nechává změnit jméno na Carla. Zde také v roce 1949 zakládá se svým závodnickým kolegou Guidem Scagliarinim společnost Abarth. Ústředním motivem jejího loga se stal štír, což je znamení, v němž se Carlo Abarth narodil. Barvy loga, doplněné o italskou trikoloru, pak mají odrážet dynamický svět závodních okruhů.

Na počátku firma vlastnila pouze několik kusů sportovních vozů získaných při likvidaci automobilky Cisitalia. Odhodlání jejích majitelů to však rozhodně nesnížilo. Abarth využil svůj inženýrský um a začal vyvíjet množství inovativních součástek pro závodní vozy. Brzy také vznikl tým závodníků Abarth, v němž kromě Scagliariho figurovaly také osobnosti jako Tazio Nuvolari nebo Franco Cortese, který posléze zaznamenal řadu slavných vítězství.

Úspěch značky na sebe nenechal dlouho čekat. Mistrná práce Abarthu upoutala pozornost velkých automobilek, včetně Alfy Romeo či Ferrari, které s firmou navázaly spolupráci. Společnost také navázala významné styky s Fiatem. V roce 1971 dlouhodobé partnerství vyústilo v převzetí Abarthu přímo pod křídla společnosti Fiat.

Vzkříšení Škorpiona

Pod taktovkou Fiatu žil duch vítězného Škorpiona stále dál – v letech 1973, 74 a 75 se vozy Abarth těšily ze stupňů vítězů na světových šampionátech a další triumfy je brzy následovaly.

Ačkoliv si jméno Abarth získalo nesmrtelnost navěky, jeho nositele úděl smrtelníka přeci jen dostihl. Roku 1979 Carlo Abarth umírá. Snad řízením osudu zemřel 23. října, v den, kdy nadvládu nad hvězdnou oblohou přebírá znamení škorpiona. Zanechal po sobě odkaz značky Abarth, ověnčený 10 světovými rekordy, 133 mezinárodními rekordy a více než 10 000 vítězstvími na závodních okruzích.

Po těžkých devadesátých letech Abarth dosáhl také „symbolického“ vzkříšení, když jej koncern Fiat v roce 2007 znovu zakládá v podobě samostatné divize. Ve světle odkazu svých zakladatelů tak do dnešní doby vyrábí pekelně rychlé vozy připravené vítězit nejen na závodní dráze, ale také v běžném životě. Legenda s kvapkou jedu